Lidice + CD Soundtrack (Blu-ray + CD)

Podvečerní oslava v hospodském sále je v plném proudu. Sešla se většina občanů středočeské vesnice Lidice. Mezitím se František Šíma, pod rouškou tmy a zadem přes zahradu, vrací ze záletů od Marie, toliko oficiální přítelkyně staršího z jeho vlastních synů. Jelikož se na vesnici nic neutají, je jejich vztah veřejným tajemstvím. František dorazí na oslavu mezi spoluobčany a po chvíli je napaden přiopilým synem, který ho obviní z cizoložení. Po krátké potyčce končí syn na zemi proboden nožem na porcování dortu a synovrah putuje za katr. Soudem mu jsou vyměřeny čtyři roky žaláře, což pro něj znamená štěstí v neštěstí.

Dále se film soustředí jak na Šímův pobyt ve vězení, tak na konání dalších postav, přičemž některé svým jednáním děj přibližují k tragickému finále vyvraždění a vypálení Lidic. Jak víme, to následuje jako akt pomsty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který ve filmu také uvidíme.

Film Lidice, má několik dějových linii, přičemž ta hlavní je spojena s osudem Františka Šímy, který má ve filmu nejvíce prostoru, jeho rodiny, potažmo jemu blízkých lidí. Druhá linie, nikoli však nezajímavá, se dotýká dalších obyvatel Lidic, z nichž velmi zajímá linka je napojena na místního četníka Vlčka v podání Romana Luknára, který se díky správnému rasovému původu, dostává na vedoucí pozici četnické pobočky. Dále je zde Fiala, ženatý kamarád mladšího Šímovic kluka, který svou hrou na spolupracovníka, zásobovače a spojku parašutistů, s cílem zapůsobit na romanticky a dobrodružně založená děvčata, zavdá nacistům využít záminku k exemplárnímu potrestání českého národa prostřednictvím náhodně vybraného obětního beránka, tedy Lidic.

Režisér Petr Nikolaev tvůrce filmů jako … a bude hůř a Báječná léta pod psa, již dokázal, že režírovat umí a ani v tomto díle nezklamal. Uvidíme scény, ze kterých skutečně mrazí, tak i scény které spolehlivě dojmou. Ne vše se povedlo, ale toho dobrého je opravdu víc. Pomáhá mu v tom nejen kvalitní scénář, ale i kamera Antonia Riestra a všudypřítomná hudba Michala Hrůzy.

Z hereckých výkonů lze vyzdvihnout jednoznačně Karla Rodena v roli Františka Šímy, který se stal expertem na role mlčenlivých, osudem zkoušených mužů. Velmi zdatně mu sekundují Zuzana Bydžovská jako jeho navenek tvrdá, avšak uvnitř zranitelná manželka a zejména Zuzana Fialová v roli Františkovi milenky Marie. Postava, která mě zaujala, byl výše zmíněný četník Vlček, ve kterém se promítají osudy tisíce jiných lidí postavených do podobně situace, kdy si musejí zavdat s režimem, se kterým nesouhlasí, ale nemají dostatek osobní odvahy se mu postavit. Eventuelně mají dostatečně vyvinutý pud sebezáchovy na to, aby podnikli něco razantnějšího. Vlček sice nikomu neublížil, ale bez vlastního přičinění byl oficiálním orgánem Protektorátu a je otázkou, jak by dopadl, kdyby se nerozhodl, tak jak se na konec rozhodl.

Film mimo jiné nenásilnou formou přibližuje událost, o které jsme se všichni učili, avšak takhle do detailu nám to ve škole nevyprávěli. Nepředstavuje však jen o učebnicový popis faktů, to by jistě scénář Zdeňka Mahlera nevyhrál cenu Sazky. V českých podmínkách jde jistě o velkofilm, který je plný emocí a je tak akorát patetický, aby nepůsobil trapně. Dokáže na správných místech vyvolat slzy a na mnoha jiných vyvolá napětí. Zejména scény kasaře Petišky, v podání Jana Budaře, jsou zdrojem několika mála vtipných scén, které alespoň trochu odlehčí hutnou atmosféru. Mě osobně dostala scéna odvozu lidických dětí v nákladním autě a zejména rozdílná reakce německých vojáků na transportu se podílejících, jakož i nasnímání celého lidického masakru. Film na svém konci lehce nastíní i poválečný vývoj v tehdejším Československu s důsledky tzv. Vítězného února, z čehož mrazí o nic méně, než z okupace Německem.

Jde jistě o výborný film, který by si neměli nechat ujít milovníci české historie ani fanoušci kvalitních hereckých výkonů, koneckonců ani zájemci o dobrý kinematografický zážitek.