Defiance (XBOX 360)

Balení  
- bez komentáře -

Grafika  
- bez komentáře -

Hudba  
- bez komentáře -

Hratelnost  
- bez komentáře -

Verdikt
Nový ambiciózní MMO projekt s názvem Defiance je bezesporu zajímavý. V prvé řadě proto, že mu jde primárně o to, aby si hráč užil opravdu velkolepé souboje klidně i s tisícovkou aktivních hráčů. No a za druhé je tu zcela jedinečné propojení s právě vysílaným stejnojmenným sci-fi seriálem stanice Sy-Fy, kdy tvůrci slibují, že bude mít hra vliv na vývoj seriálu a naopak. Což je hezká myšlenka… … ale nehledal bych v ní víc, než kosmetické lákadlo. Vliv může být jen minimální, protože seriál se zpravidla natáčí s předstihem a jen těžko by filmaři něco měnili ze dne na den. Pokud zde bude skutečně nějaké ovlivnění, půjde o dávno platné rozhodnutí. Ale třeba Defiance překvapí. Ve hře si na začátku vyberete jednu ze čtyř postav (což má minimální vliv na hratelnost), upravíte si vzhled a vyrazíte do akce, abyste získanými zkušenostmi mohli vylepšovat vlastní postavu i její výbavu. Začátek hry evokuje mix třetího Fallouta (práce s postavou) a Resistance (boj se šmejdem z vesmíru). Protože jde o MMO, nepřekvapí grafika ze slabšího ranku. Nikoli vyloženě tragická, ale rychlost tu rozhodně vede nad krásou. To samé platí o hratelnosti. Tvůrci upřednostňují rychlý spád a akční pojetí, takže snížili na zemi (hra se odehrává na území bývalého Sam Franciska) gravitaci. Inu, proč ne, funguje to stejně dobře, jako přivolání vozidla pouhým stiskem tlačítka. Proč hru zdržovat. Co mi nedělalo radost byla stabilita serverů. Nejednou se mi stalo, že jsem pracně vystřílel celou základnu nepřátel a hra se drze odpojila. Hurá od začátku. S toho by se člověk, s prominutím, zeblil. Radost mi naopak dělaly questy, kterých je opravdu hodně a dohrát příběhovou linii zabere desítky hodin (nemluvě o vedlejších misích). Ve hře je skutečně pořád co dělat a nahodilé scénáře nejrůznějších epizod působí dostatečně spontánně, aby si hra udržela jiskru živého světa. Co je nicméně nejdůležitější – když se prokousáte nepříliš záživným openingem (nějak vám tvůrci ta herní pravidla nastínit musí) a zaštítíte se dostatečně pevným připojením (s trochou boží pomoci, protože servery mají vlastní rozum) začne opravdová zábava. Přestože mám k Defiance řadu výhrad – grafika by mohla být lepší, herní principy jsou možná až příliš podřízené rychlosti a pohodlnosti - nelze výsledku upřít ohromou zábavnost. Vše tu funguje jaksi přirozeně, takže máte opravdu dobrý pocit z toho, když se vydáte na některou z misí, připojí se k vám další hráči a společně přemůžete nepřátelskou základnu. Je to úder masivním kladivem, bez elegance, zato s patřičnou ráží. Trvalo mi zhruba hodinu, než jsem Defiance prišel na chuť. Poté jsem měl ohromný problém hru vypnout, což je zřejmě to nejlepší možné doporučení, jaké lze jakékoli hře dát. Defiadnce je zkrátka nečekaně dobré MMO a především je to výborná střílečka. A teď se jen podívat na ten seriál…